České státní symboly

vlajka.gni.czČlánky → Historie vlajky ČR

Přidáno: 13. 12. 2005 | Trvalý odkaz | Komentáře


Od 15. století jsou známy červené české prapory s bílým lvem. Od 19. století se častěji užívaly tzv. zemské barvy odvozené z jednotlivých znaků zemí Rakouska-Uherska. České barvy byly bílá a červená a pod bíločervenými prapory například bojovali čeští studenti na pražských barikádách v roce 1848. Moravské barvy existovali ve více variantách. Moravští Němci hájili žlutočervené prapory odvozené z barev šachování orlice v moravském znaku polepšeném císařem Friedrichem III. v r. 1462. Čeští Moravané dávali přednost bíločervenomodrým trikolórám. O vznik Československa se zasloužila Národní rada československá. Ta v září 1918 doporučila za vlajku nového státu bíločervenou bikoloru. Československá bíločervená vlajka byla poprvé oficiálně vztyčena 18. října 1918 ve Washingtonu na domě, kde tehdy bydlel T.G. Masaryk. Vyhlášení samostatného československého státu proběhlo v Praze i na venkově 28.října 1918 ve znamení bíločervených vlajek i slovanských trikolor. Protože však bílou a červenou obsahovaly vlajky sousedních států Polska a Rakouska, bylo nutno vlajku Československa nově řešit. Na konci roku 1918 se proto ustavila speciální komise, která měla stanovit státní symboly. Jejími členy byl profesor Karlovy univerzity G. Friedrich, ředitel Archivu země České dr. J.B. Novák, ředitel Archivu Ministerstva vnitra dr. L. Klicman, heraldik a vexilolog J. Kursa, pražský městský archivář dr. V. Vojtíšek a někteří politici. Příležitostně se jednání účastnili i umělci jako dr. V. Štech nebo prof. F. Kysela. V červnu 1919 se komise dohodla, že vedle bílé a červené bude na vlajce modrá a 4. 7. 1919 jí předložil J. Kursa řadu návrhů, mezi nimiž byl i modrý klín u žerdi sahající do jedné třetiny vlajkového listu. Nelze vyloučit, že se přitom řídil doporučením námořního inženýra A. Valšíka nebo se inspiroval vlajkami Hidžázu a Kuby či erbem vladyků z Letné, kde se objevoval rovněž klín. S návrhem s klínem byly v září 1919 provedeny zkoušky na pražských parnících. Při projednávání v parlamentu však návrh s klínem narazil na odpor a někteří poslanci místo něho doporučili užít v horním rohu bíločervené vlajky vlaku amerických Slováků (pět vodorovných pruhů- červený, bílý, modrý, bílý a červený). Tento komplikovaný a esteticky nevhodný návrh však zamítla skupina umělců a navrhla prodloužit modrý klín do středu vlajky. V této podobě byla československá vlajka schválena 30.3.1920. Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava se vlajky s klínem neustále vyvěšovaly. Po protestech říšského protektora K.H. Franka seotázkou protektorátní vlajky musela začít zabývat meziministerská porada. Představa českého heraldika dr. K. Shwarzenberga, aby se protektorátní vlajkou stala slovanská trikolóra (pro odlišení od vlajky Slovenského státu navrhl poměr pruhů 2:1:2), nebyla přijata.K. Schwarzenberg proto navrhl vlajku v barvách podle první československé ústavy, tedy o třech stejně širokých vodorovných pruzích - bílém, červeném a modrém. Československé vlajky se nadále užívaly československými zahraničními vojenskými jednotkami a znovu zavlály po osvobození Československa. Pro jejich nedostatek se při povstání v Praze 5.května 1945 vyvěsily i bíločervené české prapory, které vznikly odpáráním modrého pruhu z protektorátních vlajek. Bíločervená česká vlajka byla přijata ústavním zákonem České národní rady 13. března 1990 za státní vlajku České republiky v rámci federace. Když se však blížilo uzavření dohody o zániku Československa, parlamentní heraldická komise nedoporučila užít bíločervenou vlajku ani vlajku s jiným modrým odstínem klínu nebo s jinou velikostí klínu na bíločervené vlajce za symbol samostatné České republiky. Dne 17.12.1992 jednomyslně schválili poslanci ČNR návrh zákona, který bíločervenou vlajkou s modrým klínem vyjádřil kontinuitu občanského demokratického státu.

Použitá literatura: Lexikon vlajek a znaků zemí světa, Aleš Brožek, Kartografie Praha 1998

Zajímavý názor čtenáře

Chtěl bych jen říct jednu poznámku k moravské vlajce, o které jde zde uváděno, že její zlatočervená barva byla podporována Němci, zatímco slovanští Moravané dávali přednost "slovanské" kombinaci s bílou. Zlatočervené šachování je podle mě mylně interpretováno jako odkaz k němectví. Lze proti tomu postavit několik argumentů. Z heraldického hlediska je zkrátka zlatá barvou významnější a to sledoval i moravský zemský hejtman při žádosti o polepšení. Navíc tento hejtman byl Jindřich z Lipé, význačná osobnost moravských dějin. Historicky je možné doložit paralelní používání jak zlatočerveného, tak původního stříbrnočerveného šachování. Moravané si v dějinách nechali privilegium zlatočerveného šachování několikrát potvrdit a rovněž v polovině devatenáctého století bylo prohlášeno za správné zemským sněmem. Na užívání stříbrnočervené kombinace měl rovněž vliv omyl vídeňských orgánů při deskripci velkého znaku monarchie, kde bylo mylně uvedena právě kombinace stříbrné a červené. Používání zlatočervené vlajky (jejíž barvy jsou odvozeny ze znaku - viz. např. i znak Čech) je tedy nutno vidět jako respektování historické tradice a kontinuity. Nikoliv jako odkaz k němectví, jak nám Moravanům bývá předkládáno.


Sdílet: (otevření do nového okna)

Facebook Google +

Přidat komentář

Přezdívka/jméno: (nutno vyplnit)



Váš email: (nutno vyplnit)



Zpráva: (nutno vyplnit)



Pro kontrolu vypočtěte: 30 - 10 =


Uložené komentáře

K tomuto článku nebyly do této chvíle přidané žádné komentáře. Buďte prvními, co článek okomentují...