České státní symboly

vlajka.gni.czČlánky → Korunovační klenoty ČR

Přidáno: 13. 08. 2005 | Trvalý odkaz | Komentáře


Pražský hrad, jeho chráněná oblast včetně archeologických nálezů, je uznáván za Národní kulturní památku č. 1. Na dalším místě v pořadí našich památek jsou České korunovační klenoty. Uloženy jsou trvale na Pražském hradě, a také vystaveny mohou být jen na jeho území. Bývá to však při zcela mimořádných událostech. Ve dvacátém století se tak stalo devětkrát, naposledy v říjnu roku 1998 u příležitosti 80. výročí vzniku samostatné Československé republiky. O vystavení korunovačních klenotů má právo rozhodnout výhradně prezident republiky.

Korunní komora v chrámu sv. Víta, v níž jsou korunovační klenoty českých králů uloženy, je bez nadsázky nejnepřístupnější místo na Pražském hradě. Dveře, stejně jako pancéřová skříň na klenoty, mají sedm zámků a k jejich otevření a vyzdvižení klenotů se musí sejít sedm držitelů klíčů: prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy.

svat. koruna

Svatováclavská koruna

Svatováclavská koruna - klenot zhotovený ze zlata vysoké ryzosti (21 - 22 karátů), zdobený drahými kameny a perlami - je v korunovačním souboru nejstarší. Váží téměř dva a půl kilogramu, i s křížkem je vysoká 19 cm, v průměru má rovněž 19 cm a každý ze čtyř dílů čelenky měří 14,5 cm. Ke své korunovaci v roce 1347 ji dal zhotovit Karel IV., poté ji věnoval prvnímu patronu země sv. Václavovi a zanechal ji, jako korunu státní, ke korunovaci dalších českých králů, svých nástupců na českém trůně. Snad až do konce svého života (1378) ji však nechával upravovat a doplňovat nejvzácnějšími drahými kameny, jež se mu podařilo získat. A tak se koruna vyvíjela do své konečné současné podoby.

žezlo

Královské žezlo

Žezlo, zhotovené ze zlata téže ryzosti jako jablko, je 67 cm dlouhé a váží 1013 gramů. V souboru Českých korunovačních klenotů nahradilo žezlo z doby přemyslovské. Je zdobeno čtyřmi safíry, pěti spinely a šedesáti dvěma perlami. Sestává z několika rozdílně tvarovaných částí spojených prstenci, v místě rukojeti zvýrazněnými řadou perel. Celou plochu všech dílů pokrývá jemně cizelovaný dekor s převládajícím motivem vinných úponků, lístků, květů nebo akantů. Některé partie jsou navíc pokryty pestře barevnými emaily. Výpravná hlavice žezla je vytvořena na způsob jakéhosi květu esovitými stvoly s jemnými akanty, z nichž vyrůstají drahé kameny a perly.

kr. jablko

Královské jablko

Jablko, zhotovené ze zlata vysoké ryzosti (18 karátů), váží 780 gramů a je vysoké 22 cm. Sestává ze dvou sploštělých polokoulí spojených ozdobným prstencem a zavr- šených poměrně velkým křížkem. Na kruhu pod křížem je nápis DOMINE IN VIRTUTE TUA LETABITUR REX ET SUPER SALUTARE TUAM EXULTABIT (Hospodine, z tvé moci raduje se král a z pomoci tvé jásá). V bohaté ornamentální výzdobě jablka dominují drahé kameny a perly, půvabným detailem jsou drobné postavičky šesti sfing, které tvoří podnož kříže. Nápadně se uplatňuje barevný souzvuk zlata, červených spinelů a modrých safírů, místy zdůrazněný pestrými emaily. Plochu obou hemisfér pokrývá nesmírně precizní tepaný reliéf s figurálními výjevy, které se svými tématy váží ke korunovaci. Na horní polokouli jsou scény z historie Davidovy - Pomazání Davida na krále a Zápas Davida s Goliášem, na dolní polokouli výjevy z Geneze, znázorňující Adama klečícího před Stvořitelem, Uvedení Adama do ráje a Stvořitele varujícího Adama a Evu před stromem poznání. Využití těchto ploch pro figurální výzdobu je ojedinělé a naznačuje velký význam, který této insignii její objednavatel přikládal.

královský plášť

Korunovační plášť

Korunovační plášť, uchovávaný na Pražském hradě, je zhotoven z luxusní hedvábné tkaniny zvané zlatohlav. Vzor látky tvoří hedvábná nit obtočená plochým zlatým drátkem (dracoun). Plášť je polokruhový, bez rukávů, vzadu prodloužený do vlečky. Je 312 cm široký, od krčního výstřihu do konce vlečky 236 cm dlouhý. Po celém obvodu je lemován hermelínem - zimní bílou kožešinou hranostaje - pro svou vzácnost mnohdy považovaným za kožešinu králů. Badatelům se ho podařilo přesněji zařadit do počátku 17. století, nejspíš do doby Ferdinanda II. Korunován byl českým králem roku 1617, a jak psáno, byl prý oděn "ve zlatohlavém plášti". Posledním králem, který byl v českém korunovačním rouchu oděn, byl Ferdinand V. při korunovaci českým králem v roce 1836. Od té doby má korunovační roucho význam pouze historický a uměleckohistorický. Završuje však unikátní řadu panovnických oděvů a jejich fragmentů, která se na Pražském hradě od 10. století dochovala.


Sdílet: (otevření do nového okna)

Facebook Google +

Přidat komentář

Přezdívka/jméno: (nutno vyplnit)



Váš email: (nutno vyplnit)



Zpráva: (nutno vyplnit)



Pro kontrolu vypočtěte: 30 - 10 =


Uložené komentáře

K tomuto článku nebyly do této chvíle přidané žádné komentáře. Buďte prvními, co článek okomentují...